Cash flow na akcii (cash flow per share)

Rozvaha (agregovaná podoba)

Rozvaha firmy ……….. k …… (rozvahovému dni)

- dvě strany jednoho a téhož objemu prostředků, proto musí vždy platit bilanční rozvnost: Aktiva = Pasiva

Rozvaha: řádná –na konci účetního období, uzavírá účetní knihy

mezitímní –v průběhu účetního období, neuzavírají se úč.knihy

mimořádná – v průběhu úč. období, v případě mimořádných událostí

Účetní období = 12 měsíců (kalendářní rok-hospodářský rok)

Výkaz zisku a ztrát

- jak byl vytvořen hospodářský výsledek

= výsledek hospodářské činnosti za účetní období

= rozdíl mezi výnosy a náklady

= přírůstek (zvýšení) vlastního kapitálu za účetní období (ztráta = snížení)

Výnos =přírůstek majetku jako výsledek činnosti za účetní období

Náklad =úbytek majetku jako důsledek činnosti během účetního období

(nutná věcná a časová shoda s účetním obdobím,za které slouží ke zjištění HV)

≠ výdaj, příjem(pouze pohyb peněz)

Hospodářský výsledek a jeho tvorbaje popisován ve výkazu Zisku a ztráty:

Výkaz zisku a ztráty(horizontální struktura)

Výkaz zisku a ztrát (vertikální struktura)

I. Tržby z prodeje zboží

- A. náklady vynaložené na prodané zboží

Obchodní marže

II. Výkony (tržby z prodeje vl.výrobků a služeb, změna stavu

vnitropodn.zásob, aktivace)

- B. výkonová spotřeba

Přidaná hodnota

- C. osobní náklady

- D. daně a poplatky

- E. Odpisy

III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

- F. Zůst. cena prodaného majetku

- G. Změna stavu rezerv a opravných položek

Provozní hospodářský výsledek

IV. Výnosy z finanční činnosti

- H. náklady na finanční činnost

Hospodářský výsledek z finančních operací

- I. Daň z příjmů za běžnou činnost

Hospodářský výsledek za běžnou činnost

V. Mimořádné výnosy

- J. Mimořádné náklady

- K. Daň z příjmů z mimořádné činnosti

Hospodářský výsledek z mimořádné činnosti

Hospodářský výsledek za účetní období

Výkaz Cash-flow

- popisuje tvorbu a využití peněžních prostředků (jako jedné formy majetku)

Sleduje tvorbu a užití (příjmy a výdaje) peněžních prostředků ve třech oblastech:

- provozní

- investiční

- financování (oblast dlouhodobých zdrojů financování)

Údaj o cash flow za období

= změna stavu peněžních prostředků za jedno účetní období

Sestavení výkazu

- se provádí tzv. nepřímou metodou, tj. postupnou úpravou základního údaje o hospodářském výsledku o změny položek aktiv a pasiv.

Struktura Výkazu Cash-flow

Počáteční stav peněžních prostředků

Hospodářský výsledek běžného roku po zdanění (+zisk, -ztráta )

( +/- ) úprava hosp.výsledku o nepeněžní operace

(Čistý peněžní tok před změnami pracovního kapitálu)

( +/- ) úprava hosp.výsledku o změny stavu oběžných aktiv a

krátkodobých závazků

(+/-) výsledek prodeje dlouhodobého majetku

A. Čistý peněžní tok z provozní (běžné a mimořádné) činnosti

(+/- ) změna stavu dlouhodobého majetku

+ výnosy z prodeje dlouhodobého majetku

( +/- ) úhrada pohledávek a závazků z komplexního pronájmu

B. Čistý peněžní tok z investiční činnosti

( +/- ) změna stavu dlouhodobých závazků

( +/- ) zvýšení/snížení vlastního kapitálu

C. Peněžní tok z financování

R. Konečný stav peněžních prostředků

Cash-flow za období (A+B+C)

Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu

- poskytuje údaje o změnách v jednotlivých složkách vlastního kapitálu

Výkaz změn ve vlastním kapitálu – vykázány všechny změny:

Základní vazby mezi jednotlivými účetními výkazy

Výkaz o změnách ve vl.kapitálu

Aktiva pasiva

=

Výkaz cash-flow

Výkaz zisku a ztráty

= =

Výroční zpráva

= 4 bilanční systém: = 1 základní + 3 „analytické bilance“

Analytické bilance - výkaz zisku a ztráty, výkaz o cash flow, výkaz o změnách ve

vlastním kapitálu

– vypovídají vždy o „tvorbě“ stavu dílčí položky uvedené v rozvaze:

zisk, peněžní prostředky, vlastní kapitál

1.4. Zdroje dat pro finanční analýzu a jejich omezení

Finanční analýza technická x fundamentální

Základním zdrojem dat = účetnictví a účetní výkazy.

Při provádění finanční analýzy je však třeba využívat i další, doplňkové zdroje dat, jejichž rozsah se mění v závislosti na cíli prováděné analýzy.

1) Účetnictví – data obsažena

a) ve výkazech finančního účetnictví: bilance, výkaz zisku a ztráty,

výkaz cash-flow a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu + příloha

b) ve výkazech, odpočtech a kalkulačních listech používaných

manažerským účetnictvím

c) ve výroční zprávě obsahující kromě účetních výkazů i další údaje,

které v účetních výkazech uvedeny nejsou

d) v prospektech cenných papírů (údaje z účetních výkazů doplněné

dalšími informacemi)

2) Ostatní data podnikového informačního systému– jsou obsažena

a) ve statistických výkazech

b) ve vnitřních směrnicích

c) ve mzdových a navazujících předpisech, popř. jiných

Pro finanční analýzu jsou jako zdroje dat považovány za nejdůležitější:

- výroční zpráva společnosti

- výkaz zisku a ztráty,

- rozvaha

- ekonomický vývoj za posledních 5-10 let(bývá součástí výroční zprávy,

v ČR jen za poslední dva roky),

- prospekt cenného papíru

Výroční zpráva obsahuje

- účetní závěrku,tj. rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu (včetně výkazu

Cash-flow),

- údaje o důležitých skutečnostech, k nimž došlo mezi datem, ke kterému jsou

výkazy schváleny a datem konání valné hromady, která závěrku schvaluje.

- výklad k uplynulému a předpokládanému vývoji podnikánía k finanční

situaci účetní jednotky.

- budoucí perspektivu podniku.

Pozornost finančního analytika by se měla soustředit spíše na to, čemu se výroční zpráva vyhýbá, než tomu co zdůrazňuje. Opatření MF ČR ukládá podnikům umožnit každému zájemci nahlédnout do výroční zprávy v sídle účetní jednotky.

Účetní výkazy a jejich dostupnost (externí fin.analýza)

Všechny akciové společnosti,dále všechny obchodní společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a družstva, která mají povinnost mít závěrku ověřenou auditorem,mají povinnost zveřejňovat účetní výkazy. Tuto povinnost nemají komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti a fyzické osoby.

Povinnost zveřejnit údaje z účetní závěrky je splněna zveřejněním v Obchodním věstníku.

Účetní závěrku tvoří sestavené účetní výkazy včetně přílohy. Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu sestavují pouze finanční instituce. Výkaz Cash-flow mohou účetní jednotky sestavovat jako součást Přílohy k účetní závěrce, není povinnou součástí účetní závěrky.

Prospekt cenného papíru

- je k dispozici pouze u těch podniků, které mají své akcie, dluhopisy nebo podílové listy obchodovány na Burze cenných papírů v Praze. Prospekt cenného papíru je upraven předpisem Burzy cenných papírů v Praze „Podmínky přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu.“ Je dosažitelný u emitenta, na burze a dále u všech obchodníků s cennými papíry, kteří obstarávají vydání cenného papíru.

Prospekt cenného papíru obsahuje:

-Organizační strukturu emitenta

- Postavení na domácím a zahraničním trhu

- Strategie hospodářské a obchodní politiky, celkové vyhlídky do 1 roku

- Provedené investice v posledních třech letech

- Rozdělení činnosti podle druhů, podíl jednotlivých trhů na obratu, způsob

organizace prodeje

- Čtvrtletní hospodářské výsledky podložené rozvahou a výkazem zisku a ztrát

- Roční závěrky za poslední tři roky ověřené auditorem

- Přijaté bankovní úvěry a závazky s uvedením jejich splatností

- Veškerá zástavní práva váznoucí na majetku společnosti,veškeré závazky

společnosti

- Celkový objem a časová struktura pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti

ke dni zpracování žádosti.

Úlohu prospektu cenného papíru plní:

· U podílových listů – statut podílového fondu

· U dluhopisů - emisní podmínky dluhopisů

1.5. Omezení dat účetních výkazů:

a) v Rozvaze:

1/ - neodrážejí přesně aktuální hodnotu majetku podniku /historické ceny;

odpisy vyjadřují nepřesně opotřebení a stárnutí aktiv/

2/ - oběžná aktiva a pohledávky v reálné výši – v závislosti na pečlivosti

účetní jednotky při vytváření opravných položek,

3/ - snížení hodnoty aktiv v důsledku opotřebení – ano;

zvýšení hodnoty hm. a nehm. aktiv v důsledku růstu cenové hladiny - ne

4/ - neoceňuje některé významné složky, které ovlivňují úspěšnost činnosti

podniku : lidské zdroje, kvalifikace pracovníků, kvalitu managementu,

popř. politickou podporu

b) ve Výkazu zisku a ztráty (Výsledovce) :

5/ - zisk nezobrazuje tok peněz /současné pojetí účetního zisku, výnosů

a nákladů/

6/ - akruální báze - HV vztažen k činnosti v určitém období

7/ - náklady nejsou úbytkem peněz, výnosy nejsou přísunem peněz

1.6. Metody finanční analýzy

Základní rozlišení:

1) Elementární - základní

2) Vyšší

1) Elementární metody FA

- základní aritmetické operace s ukazateli (daty),v mnoha případech tato analýza plně postačuje a v praxi je značně rozšířená.

Výhody: jednoduchost, nenáročnost výpočetního zpracování

Nevýhody:nelze využít ve všech případech, zjednodušení nepodává pravdivý obraz skutečnosti

Ukazatel: - přímo položky účetním výkazů

- údaje z těchto položek odvozené na základě elementárních

matematických operací

Členění ukazatelů

podle: 1) způsobu výpočtu

- absolutní – převzaté z údajů účetnictví

- rozdílové – vzniklé rozdílem dvou jiných ukazatelů

- poměrové – vzniklé poměrem (podílem) dvou ukazatelů

- procentní – poměr vyjádřený v %

2) času (okamžiku nebo intervalu)

- stavové - udávají stav k určitému okamžiku např.položky rozvahy

- tokové - udávají vývoje v určitém časovém intervalu

např. položky výkazu zisku a ztráty, výkazu cash-flow

V souvislosti s tímto členěním ukazatelů se elementární metodyobvykle člení:

· analýzu absolutních ukazatelů

· analýzu rozdílových a tokových ukazatelů

· analýzu poměrových ukazatelů

· analýzu soustav ukazatelů

2) Vyšší metody FA

- vyžadují náročnější matematické úvahy a postupy.

- člení se na : 1. Matematicko-statistické metody

2. Nestatistické metody

1. Matematicko-statistické metody

- Bodové a intervalové odhady ukazatelů

- Statistické testy odlehlých dat

- Empirické distribuční funkce

- Regresní a korelační analýza

- Autoregresní modelování

- Analýza rozptylu

- Vícerozměrné analýzy např. faktorová, diskriminační, shluková a analýza hlavních komponentů

- Robustní metody

Ačkoliv jsou tyto metody náročnějšía mohou postihovat více souvislostí mezi veliči-nami, není to samo o sobě zárukou větší úspěšnosti zkoumání. Základem úspěchu jsou vždy logické a racionální ekonomické úvahy, jakož i potřebná kvalita zkoumaných dat.

Nestatistické metody

Rozvoj těchto metod byl motivován hranicemi použitelnosti metod statistických. Jejich zavádění do praxe je rychlé, je vedeno zejména snahou získat určité výhody na kapitálových trzích. Jde např.

- Metody založená na teorii matných množin

- Metody založené na alternativní teorii množin

- Metody formální matematické logiky

- Expertní systémy

- metody fraktální geometrie

- neuronové sítě

- metody založená na gnostické teorii neurčitých dat

V našem kursu se budeme zabývat především elementárními metodami. Zmíníme se o některých vyšších metodách např. expertních systémech.

Volba metod FA

Volbu vhodné metody FA určují zejména následující hlediska:

· cíle jednotlivých uživatelských skupin

· dostupnost dat, jejich struktura a spolehlivost

· možnost výpočetní techniky a softwaru, které má analytik k dispozici

· časový prostor a finanční zdroje, které lze analýze věnovat

2. Elementární metody

a) absolutní ukazatele

- obsaženy přímo ve finančních výkazech podniku

Analýzu finanční situacelze(zpravidla v prvním kroku)provádět na jejich základě. Posuzuje se objemová charakteristika, na jejím základě pak vztahy mezi základními prvky účetních výkazů (bilanční suma, aktiva stálá x oběžná, kapitál vlastní x cizí, zisk, zisk minulých let, rezervy, základní kapitál ad.).

b) procentní ukazatele

- které jsou používány pro elementární zpracování absolutních údajů pro

1. analýzu vývojových tendencí (horizontální, trendová)

2. analýzu struktury (vertikální, strukturální)

1. Horizontální analýzou (trendovou)

absolutní změna (rozdíl) = ukazatel _i+1 - ukazatel _i, („o kolik“)

nebo

b) jako podíl tohoto rozdílu na hodnotě ukazatele zpravidla minulého období = absolutní změna v % :

absolutní změna v % ( x 100=v % )

i – označení období (např. rok)

nebo

c) jako podíl ukazatele v obou obdobích - výsledek může být vyjádřen

1) v indexové podobě („kolikrát“)

2) v procentuelním vyjádření (index x 100)

 

Indexy lze podle volby období braného jako základ srovnání zjišťovat jako :

a) řetězové indexy - základ srovnání je údaj období právě předcházejícího :

i _řet. = ukazatel _{i + 1} : ukazatel _i

 

b) bazické indexy - základem srovnání je údaj z jednoho období zvoleného

jako základní, a to pro všechny posuzovaná období :

i _baz. = ukazatel _{i + 1} :ukazatel _t(t - období základní)

Oba typy indexů se obvykle vyjadřují v indexové podobě, lze je však převést i na procentní vyjádření.

Příklad horizontální analýzy

Tab.1. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč)

			2006- -2005	2006-2005	2006-2005 . 100 2005 (v %)
AKTIVA CELKEM	148 168	130 969	- 17 199	- 0,1161	- 11,61
Stálá aktiva	33 881	24 843	- 9 038	- 0,2667	- 26,67
Budovy, haly a stavby	12 479	13 671	1 192
Stroje, přístroje a zařízení	21 402	11 172	- 10 230
Oběžná aktiva	114 287	106 026	- 8 261
Zásoby	30 060	20 751	- 9 309
Krátkodobé pohledávky	60 000	65 375	5 375
Krátkodobý fin.majetek	24 227	20 000	- 4 227

 

Tab.2. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč)

			Index 06/05	Index 06/05 v %
AKTIVA CELKEM	148 168	130 969	0,8839	88,39
Stálá aktiva	33 881	24 843	0,7333	73,33
Budovy, haly a stavby	12 479	13 671	1,0955	109,55
Stroje, Přístoje a zařízení	21 402	11 172	0,5220	52,20
Oběžná aktiva	114 287	106 026
Zásoby	30 060	20 751
Krátkodobé pohledávky	60 000	65 375
Krátkodobý fin.majetek	24 227	20 000

Interpretace horizontální analýzy:

je možná na základě poznatků finanční teorie, popř. s pomocí doporučených vztahů mezi indexy, který je v souhrnu označován jako tzv. ekonomický normál(podrobněji viz dále soustavy ukazatelů)

I _Zásob

<

I_Hosp.výsl. > I_{Přid.hodnota} > I _Tržby > I_DMaj > I _Mzdy

>

I _{Výk.spotřeba}

- jsou-li splněny nerovnosti, rozvoj podniku je převážně intenzivní

 

Extenzivním rozvojem je takové rozšiřování podniku, které je založeno na využívání rostoucím objemem produkčních faktorů (půdy, práce, kapitálu), které mají na úrovni podniku podobu různých forem aktiv a jejich zdrojů. Extenzivní rozvoj se tedy projevuje především růstem bilanční sumy.

Intenzivní rozvoj je naopak charakterizován vyšším využíváním produkčních faktorů, což se projevuje růstem výkonu při neměnícím se objemu bilanční sumy, resp. při pomalejším růstu bilanční sumy než růst výkonů podniku.

 

Ekonomický normál zahrnuje vybrané ukazatele a uvádí, v jakém vztahu by měl být jejich index, vyjadřující rychlost růstu každého z nich. Intenzivní rozvoj podniku je charakterizován např. těmito vztahy:

- růst pracovníků je pomalejší než růst mezd

- růst mezd je pomalejší než růst dlouhodobého majetku

- růst investičního majetku je pomalejší než růst tržeb

- růst zásob je pomalejší než růst tržeb

- růst výkonové spotřeby je pomalejší než růst tržeb

- růst přidané hodnoty je rychlejší než růst tržeb

- růst zisku je rychlejší než růst přidané hodnoty.

 

Obecně: Žádoucí je, aby indexy výstupů byly vyšší než indexy vstupů. Tím se zabezpečí zvyšování ekonomického rozvoje podniku. Případné porušení této soustavy nerovnic je nutno hodnotit opatrně vzhledem ke konkrétní situaci a záměrech podniku. Jednotlivé indexy by měly být v tomto vztahu:

 

I_Zisku > I_Tržeb>I_DHM>I_Mezd>I_Pracovníků

 

Kde I_DHM = index dlouhodobého hmotného majetku

 

 

Výpověď jednotlivých indexů a nerovností:

I_Zisku>I_Tržeb ↔ dochází k úspoře nákladů

I_Tržeb>I_DHM ↔ dochází k vyššímu využívání dlouhodobých aktiv, je splněno poměrové bilanční pravidlo

I_DHM>I_Mezd ↔ dochází k vyššímu růstu investic oproti růstu spotřeby

mezd,zaměření podniku na dosažení prosperity v budoucnu.

I_Mezd>I_Pracovníků ↔ je zajištěn růst průměrných mezd

I_Tržeb>I_Pracovníků ↔ je dosaženo růstu produktivity práce

 

 

Problémy horizontální analýzy

1. hodnoty rovné nule–

- ukazatel nabývá v některých obdobích nulové hodnoty -

pak lze posuzovat vývoj pouze rozdílem, nikoli podílem.

2. hodnoty záporné -

- ukazatel nabývá v některých období záporné hodnoty –

Pak rozdíl je třeba počítat z absolutních hodnot:

např. zisk v 1. období -10 , v 2. období 14, pak vývoj položky

zisk charakterizuje NE rozdíl 14 – 10 = 4, ale

14 – (-10) = 24.

A z toho je třeba vycházet i pro výpočet indexu.

 

V souhrnu mohou nastat tyto situace ve srovnávaných hodnotách:

1. období 2. období

+ + - není problém, výpočet rozdílu i indexu

– – - výpočet není problém, je zde však vhodné

upozornit (např. uzávorkováním“), že

kladný index znamená zvýšení záporné

hodnoty ukazatele

+ – - pro výpočet indexu bude třeba vyjít ze

součtu absolutních hodnot srov.ukazatele,

který pak bude porovnán (podílem) s abs.

hodnotou ukazatele srov.období

– + - postup bude stejný jako v předcházejícím

případě.

Příklad :

			Změna
			rozdíl	index (podíl)	v %
Hospodářský výsledek I.			-23	0,233	23,3
II.	-15	-10	+5	+0,33	33,3
III.		-3	-26	-1,13	-113,0
IV.	-7		+19	+2,71	271

- Vertikální analýza (procentní)

- zjišťuje podíl (nejčastěji v %) každé jednotlivé položky výkazů na celku, tj.

na jedné položce souhrnné, (nejvyššího stupně, nebo o jeden stupeň vyšší).

Příklad vertikální analýzy

Tab.2. Pohyb vybraných aktiv (v tis. Kč)

		Podíl v % (pol./CA x100)		Podíl v % (pol./CA x100)
AKTIVA CELKEM (CA)	148 168	100,00	130 969	100,00
Stálá aktiva	33 881	22,87	24 843	18,97
Budovy, haly a stavby	12 479		13 671
Stroje, Přístoje a zařízení	21 402		11 172
Oběžná aktiva	114 287	77,13	106 026	81,03
Zásoby	30 060		20 751
Krátkodobé pohledávky	60 000		65 375
Krátkodobý fin.majetek	24 227		20 000

Využitelné pro hodnocení

vývojových trendů

Při provádění finanční analýzy a interpretaci zjištěných hodnot ukazatelů je také možné vycházet z obecných poznatků finanční teorie:

a) Bilanční pravidla

 

Bilanční pravidla jsou obecně platná pravidla, jejichž dodržování by mělo zajistit finanční stabilitu podniku. Existují však specifická odvětví, pro která tato pravidla nejsou vhodná. Jedním z nich je například bankovní nebo veřejný sektor.

 

1 Zlaté bilanční pravidlo financování – měl by být sladěn časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů,ze kterých byly pořízeny (aktiv a zdrojů, které byly použity na jeho pořízení). Někdy je tato zásada uváděna jako zásada opatrného financování: dlouhodobá (stálá) aktiva by měla být financována ze zdrojů dlouhodobých (vlastních i cizích), zatímco krátkodobá aktiva mohou být financována krátkodobými zdroji. Uvádí se tak do souladu dobu splatnosti neboli životnost aktiv a pasiv.

 

2 Pravidlo vyrovnání rizika – velikost vlastního kapitálu by měla převyšovat hodnotu cizího kapitálu, maximálně by se měly tyto hodnoty rovnat (1:1).

 

3 Pari pravidlo – upravuje vztah dlouhodobých aktiv a vlastního kapitálu. Dlouhodobá aktiva vytvářejí dlouhodobě podmínky pro činnost firmy, měly by proto být kryty vlastním kapitálem, který představuje relativně stabilní zdroj krytí. Podnik však využívá ke svému financování i různé formy cizích zdrojů (jejichž objem v mnohém vyplývá z charakteru prováděné činnosti), proto se dlouhodobá aktiva rovnají vlastnímu kapitálu jen výjimečně.

 

 

c) Rozdílové ukazatele

- se zpravidla člení na:

1.ukazatelefondů finančních prostředků

2. ukazatele zisku na různých úrovních a

3. ukazatele na bázi přidané hodnoty

 

1. Fondy finančních prostředků

a) Čistý provozní (pracovní) kapitál

b) Čisté peněžně-pohledávkové fondy

c) Čisté pohotové prostředky

 

Provozním (pracovním) kapitálem se obvykle rozumí oběžná aktiva, často se však tentýž pojem používá i pro jeho „čistou variantu“, tj. očištěnou o krátkodobé závazky (krátkodobá cizí pasiva, krátkodobé cizí zdroje). Využívá se obvykle v oblasti operativního finančního řízení (financování oběžných aktiv)

 

Při financování oběžných aktiv musí podnik zvažovat dvě otázky:

• Určení podílu financování z vlastních a cizích zdrojů
• Určení podílu financování z krátkodobých a z dlouhodobých zdrojů.

a) Fond Čistý provozní kapitál (ČPK)

- je rozdílmezi oběžnými aktivy a krátkodobými cizími pasivy.

 

ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva

 

ČPK je tedy částí oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji (dlouhodobým kapitálem) vlastními i cizími.

 

ČPK tvoří rozhodovací, manévrovací prostor pro efektivní činnost finančního manažera, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutností brzkého použití na splacení závazků. Označuje se někdy jako ochranný polštář podniku.

ČPK můžeme rovněž vypočítat také následovně:

ČPK = vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý – stálá aktiva

 

Tento druhý pohled je bližší vlastníkovi podniku.

 

 

Schéma dvou způsobů výpočtu ČPK:

 

 

SA VK SA VK

Cizí dlouh. zdroje

Cizí dl.

OA

ČPK zdroje ČPK

Cizí kr OA Cizí kr.

zdroje. zdroje

Nedostatky fondu ČPK:

- oběžná aktiva, z nichž se odvozuje, zahrnují i některé málo likvidní nebo trvale nelikvidní položky, např. nedobytné pohledávky, neprodejný materiál

 

- je ovlivněn použitými metodami oceňování majetku (i zdrojů).

Příklad:

Výpočet čistého pracovního kapitálu v Severočeských dolech

 

---

⇐ Предыдущая-101234567891011121314

---

Просмотров 693

Эта страница нарушает авторские права

---